Důvěryhodnost služeb eGovernmentu
Mají být služby eGovernmentu důvěryhodné a co si pod pojmem "důvěryhodnost" máme představit?
V novém akčním plánu pro budování eGovernmentu v letech 2016 -2020, který EU přijala v letošním roce patří, „Důvěryhodnost“ mezi jeho 7 základních atributů. Nově zaváděné služby eGovernmentu by tato kritéria měly automaticky splňovat. Doposud se této problematice v rámci eGovernmentu nevěnovala dostatečná pozornost. Pokusme se tedy opovědět na některé klíčové otázky ohledně důvěryhodnosti. Existuje nějaká definice důvěryhodnosti? Jak je důvěryhodnost chápána v prostředí eGovernmentu? Jedná se o implementaci nějakých konkrétních technologií? Jakým způsobem lze ověřit důvěryhodnost nějaké služby? Měla by se důvěryhodnost některých služeb vůbec ověřovat? Kdo by se tím měl zabývat? Jaká je praxe v okolních státech EU?
V novém akčním plánu pro budování eGovernmentu v letech 2016 -2020, který EU přijala v letošním roce patří, „Důvěryhodnost“ mezi jeho 7 základních atributů. Nově zaváděné služby eGovernmentu by tato kritéria měly automaticky splňovat. Doposud se této problematice v rámci eGovernmentu nevěnovala dostatečná pozornost. Pokusme se tedy opovědět na některé klíčové otázky ohledně důvěryhodnosti. Existuje nějaká definice důvěryhodnosti? Jak je důvěryhodnost chápána v prostředí eGovernmentu? Jedná se o implementaci nějakých konkrétních technologií? Jakým způsobem lze ověřit důvěryhodnost nějaké služby? Měla by se důvěryhodnost některých služeb vůbec ověřovat? Kdo by se tím měl zabývat? Jaká je praxe v okolních státech EU?
Prihláste sa na ITAPA AI 2025
Miroslav Širl
CNZ
Nezávislý odborný konzultant v oblasti Digitální Kontinuity. V současné době pracuje jako externí konzultant pro řadu organizací jak z veřejné správy, tak z privátního sektoru.
Podílel se na realizaci řady projektů jako: „Technologický projekt Národního digitálního archivu ČR“, „Elektronizace justice ČR“, „Rozvoj aditivních služeb České pošty p…